Víkendová akce se opravdu povedla. Proběhla 2. únorový víkend na chatě Bílá Holubice, kterou jsme měli sami pro sebe včetně profesionálně vybavené kuchyně. Byli jsme rozděleni do skupin, každá skupina si připravila recept a musela vypočítat množství ingrediencí a pak už se jen vařilo za dozoru paní třídní učitelky Moniky Klapkové. A nebyla to jídla ledajaká:asijská čočková polévka, těstoviny s rajčatovou omáčkou, bazalkou a sýrem, indické kari s rýží, kuřecí stripsy s americkými brambory a salátkem, syrníky nasladko, čokoládové muffiny a pizza „na míru“. Všechna jídla se hodnotila jako v Prostřeno, bezkonkurenčně zvítězil tým ve složení Terka Vaňková, Julie Bogdány, Maruška Šípková a Regi Knapíková s pizzou a muffiny.
O program se postaral náš bývalý student Tomáš Domes společně s paní doc. Janou Kopfovou, Lenkou Kopfovou a Filipem Čermákem. V pátek jsme mimo jiné hráli verzi matematického náboje, ve které za vyřešení matematických příkladů získávaly dílky stavebnice. Cílem bylo ze získaných dílků postavit co nejzajímavější dílo – hodnotil se počet spočtených příkladů a estetický dojem výtvoru. V sobotu (po fyzické a duševní rozcvičce a po snídani) se konaly workshopy – mohly jsme se tak naučit například skládat origami, háčkovat, stavět z výše zmíněné stavebnice nebo si zahrát netradiční sport – ultimate frisbee. Poté jsme hráli informatickou hru – cílem bylo vymyslet si vlastní jednoduchý programovací jazyk pro ovládání robota, naučit se ho a odevzdat pochopitelnou jednoznačnou dokumentaci ke svému jazyku. Jeden dobrovolník („robot“) z každého týmu měl potom zavázané oči a plnil určité úkoly, přičemž jeho tým ho mohl ovládat pouze pomocí svého programovacího jazyka. Porota poté hodnotila přesnost, s jakou se robot řídil příkazy, jednoznačnost a úplnost programovacího jazyka a splnění daných úkolů. Odpoledne jsme využili hezkého počasí a šli jsme na procházku do Davidova Mlýna. V neděli dopoledne přišla na řadu závěrečná běhací hra, při které jsme na vzdálených stanovištích získávali žetony do strategické hry, kterou jsme zároveň proti sobě hráli.
Po obědě jsme ještě vybrali vítěze soutěže o nejlepší jídlo, no a potom už jsme se, unavení, ale plni nových zážitků, museli vydat na autobus, který nás dovezl zpátky do civilizace, do našeho všedního života.
Autorka příspěvku: Mgr. Monika Klapková
