V podvečer pátku 16. září se naše třída 4.C sešla u bran Mendelova gymnázia. Všichni jsme byli natěšení a připravení na cestu – opravdu dlouhou cestu. Čekala nás totiž celodenní jízda autobusem přes Rakousko do italské Kampánie.
V průběhu následujících deseti dní jsme několikrát navštívili půvabné městečko Agropoli, kde jsme měli jedinečnou možnost se seznámit s místní kulturou. Nedělalo nám žádné potíže se mezi přátelský národ začlenit a nejednou se i společně zasmát. Rozhodně musíme zmínit i jídlo, kterým je Agropoli vyhlášena – zejména pak pizzu tradiční výroby a delikatesy z buvolího mléka. Nedaleko našeho kempu se mimo jiné nacházela také archeologická oblast antického Paesta se třemi zachovalými chrámy a ruinami města. Tu jsme navštívili jak ve dne, tak za nočního osvětlení. V pondělí jsme se vypravili k nedalekému úpatí sopky Vesuv a do pravděpodobně nejznámějšího, katastrofou zničeného města – Pompejí. Od roku 79 našeho letopočtu, kdy byly žhavým mračnem vyhubeny a popelem zasypány, zůstala velká většina kamenných příbytků v obdivuhodně zachovalém stavu. Komplex zahrnuje i náměstí s fotogenickou sochou Jezdce, Amfiteátr a Dům tragického básníka, proslulý mozaikou psa na podlaze. Naší další expedicí byla plavba k přímořskému městečku Amalfi, které se pyšní svou malebností, dokonalými výhledy a romantickými uličkami, táhnoucími se mezi domy vzhůru po skalách. Amalfi je také pověstné pěstováním citrónů, které se tak staly nezbytnou ingrediencí tamějších pochutin. Jelikož, jak by řekl klasik, vedou všechny cesty do Říma, ani naše třída si nemohla tuto metropoli nechat ujít. Navštívili jsme snad všechno, co stojí za zhlédnutí – od Kolosea přes pomník Viktora Emanuela II. kolem Pantheonu až na Svatopetrské náměstí ve Vatikánu. Řím je město rozlehlé, a proto neměl nikdo problém najít si v něm to své. V nedělních odpoledních hodinách jsme se po deseti dnech zdárně vrátili do domovské Opavy. Všichni jsme prohlásili, že akce byla bezvadná, a to jak zásluhou výtečného vedení manželů Tihelkových, tak skvělého dozoru paní učitelky Englišové a Krajcarové. Jakub Müller, 4.C