V prvním listopadovém dni jsme v cyklu Moderních výzev lidstva přivítali lékařku Kristinu Höschlovou, specialistku na anesteziologii a urgentní medicínu, která se nyní plně věnuje komplementární a integrativní medicíně ve svém loni založeném mezinárodním institutu Mehana.
Zájem o její přednášku byl skutečně velký, po dlouhé době převážně naši studenti zaplnili obě auly Slezské univerzity. Mnozí možná byli zvědaví na dobrodružné historky z humanitárních misí s organizací Lékaři bez hranic, či z její záchranářské praxe v Alpách. Třebaže se této části svého působení dotkla jen okrajově, určitě nebyli zklamáni, ba naopak. Paní doktorka se v duchu tématu Medicína budoucnosti – Od invazivity k vnímavosti věnovala aspektům, které ovlivňují náš fyzický a duševní stav, a pojala svůj výklad tak komplexně, a přitom srozumitelně, poutavě a s takovým zaujetím, že možná každý (autorka tohoto článku zcela jistě) odcházel z auly s úmyslem být vnímavější ke svému zdraví, ke svému okolí a k tomu, jak žije.
Zasadila lidské zdraví do širších souvislostí – od změn ve světě, které vedou ke změnám lidských hodnot, přes posun hodnot v medicíně došla k otázce, kde nalézt jistotu v nejistých dobách. Protože jednou z těch jistot jsme my sami, je třeba, abychom o své fyzické i duševní zdraví pečovali tím, že budeme sami k sobě vnímaví. Právě vnímavost je jednou z klíčových hodnot medicíny budoucnosti stejně jako respekt vůči přirozenému řádu života a důvěra v sebeuzdravovací schopnosti našeho těla i mysli.
Medicína budoucnosti tedy nebyla prezentována skrze nejnovější technologie a pokroky v „klasickém“ lékařství, jak by možná mnozí čekali, ale jako propojení západní a komplementární, tedy neinvazivní a nefarmakologické medicíny, která je zároveň skvělým preventivním nástrojem. Jakým konkrétně?
Někteří byli zřejmě překvapeni, jaké důsledky má pro náš organismus už jen dobré či špatné držení těla či co vše dokáže ovlivnit technika dýchání. O blahodárných účincích barokní a klasicistní hudby se obecně ví, ne každý však před přednáškou věděl, že spočívají v harmonizaci nervového systému a že pomocí muzikoterapie lze např. regulovat srdeční tlak a tepovou frekvenci; zajímavým poznat byl také Mozartův efekt. Vysvětlení, proč jsou důležité další techniky, jako chůze naboso, hydroterapie, léčba lesem, samozřejmě léčba pohybem, najdete zde. Jsou nadmíru zajímavá, avšak náš obvyklý „krátký“ článek začíná být neúměrně dlouhý. Není divu, přednáška byla nabitá informacemi i pozitivními emocemi, a to jsem zdaleka nezmínila následnou diskusi.
Tu moderovali Amálka Černochová a Jakub Nohavica ze 4. B, oba členové Mládeže ČČK a (zřejmě) budoucí lékaři. Věříme, že jim i dalším studentům pomýšlejícím na studium medicíny dala přednáška hodně do jejich budoucího profesního života. Avšak každý posluchač mohl opouštět aulu s inspirativními podněty pro svůj osobní život. K těm klíčovým patří představa tří pilířů podpírajících naše zdraví. Tímto obrazem Kristina Höschlová shrnula svou přednášku – buďte vnímaví vůči sobě samým, mějte smysl pro humor a nebojte se žít.
Mgr. Marie Kotzurová
P. S. Pozorní posluchači si zajisté všimli, že přednášející často zmíní zajímavou literaturu. Zaveďme si proto takové příležitostné okénko „doporučené literatury“. K dnešní přednášce patří knihy:
WOHLLEBEN, Peter: Tajný život stromů
a samozřejmě také:
HÖSCHLOVÁ, Kristina: Lékařem mezi pouští a minami
HÖSCHLOVÁ, Kristina: Lékařem mezi nebem a horami