Cesta na sever

Druhý týden školy využívá většina žáků na opětovnou aklimatizaci na školní režim, ale naše třída se rozhodla být něco extra. Tak jsme si místo školy prodloužili prázdniny. Dánsko, jižní Švédsko a Berlín. To nezní špatně, ne?

V pondělí večer jsme naše zavazadla (složení: 50% jídlo, 35% oblečení, 15% ostatní) napěchovali do autobusu, smáčkli se každý na své sedadlo a vyjeli na sever. Cesta zabrala celou noc a polovinu dne a v poledne jsme konečně mohli prohlásit, že jsme v Dánsku.

Navštívili jsme Ribe, nejstarší dánské město s nádhernými cihlovými domečky, a Blåvand, písečné duny na břehu moře. Zdejší vítr nám nabídl služby kadeřníka a jako bonus jsme dostali i písečný peeling. Úterý jsme zakončili prohlídkou Odense, města, kde jsme přespávali. Stojí tu hned dva domy Hanse Christiana Andersena. Někdy během cesty od jednoho ke druhému se ale naší skupině podařilo rozdělit a večer jsme neplánovaně strávili hledáním se navzájem.

Středa byla vyhrazena pro Kodaň. Světoznámá Malá mořská víla byla obklopena turisty, tak jsme zastavili na pár nezbytných fotografií a radši se přesunuli dál. Viděli jsme sídlo královny a blízký Mramorový kostel. Zajímavá byla komentovaná projížďka lodí. Během hodiny jsme viděli většinu Kodaně a v angličtině jsme se o ní dozvěděli mnoho nového. Poté byl čas ještě na krátkou zastávku v Christiánii, autonomní části Dánska v centru Kodaně, což byl nepopsatelný zážitek.

Spali jsme ve městě Roskilde. Na prohlídku ale nebyl čas, měli jsme totiž opustit Dánskou půdu. Ještě předtím jsme navštívili město Helsingør, které se může pochlubit opevněným zámkem Kronborg. Jméno Kronborg vám asi nic neřekne, ale Elsinor by mohl – jedná se o jméno, které vytvořil Shakespeare, když zde umístil děj Hamleta. Na druhé straně úžiny leží město Helsinborg a s ním celé Švédsko. Nová země, nová místa k objevování. Přírodní rezervace Kullaberg skrývá nádherné žulové útesy jako stvořené pro fotografování. Po cestě zpět stálo ještě rybářské městečko Arild, tak jsme se za slunného počasí prošli po nábřeží. Známý Öresundský most nás zavedl opět do Dánska.

Páteční program byl poznamenán základním úkolem: dostat se do německého města Malchow. Dlouhou cestu autobusem tak narušila jediná poznávací zastávka, a to ostrov Møn. Ten je proslavený díky vápencovým útesům Møns Klint. Nejlepší výhled na ně je z pazourkové pláže přímo pod nimi, kde můžete při troše štěstí obdivovat kromě útesů a čistého moře také tuleně.

Sobota se odehrála výhradně na německé půdě, hlavně v Berlíně. Navštívili jsme muzeum Pergamon na muzejním ostrově, Primark na Alexanderplatz, kolem Fernsehturm a Humboltovy univerzity jsme pokračovali po známé ulici Unter dem Linden a prošli pod Brandenburskou bránou až k budově Říšského sněmu. Tady, když jsme všichni prošli povinnou kontrolou, jsme vystoupali po točité plošině na vrchol prosklené kupole a viděli Berlín seshora. Ten čas ale utekl, už byla sobota večer. Ještě jsme stihli prozkoumat památník obětem holocaustu a parkoviště, pod kterým kdysi stál Vůdcův bunkr, a byl čas nasednout do autobusu domů.

V neděli v pět hodin ráno jsme před gymnáziem vystoupili z autobusu, vyložili zavazadla (složení: 48% suvenýry, 45% oblečení, 15% ostatní, 2% jídlo) a znavení odspěchali do svých domovů.

Dánsko, Švédsko i Berlín vřele doporučujeme, ale jestli je chcete opravdu poznat, jeďte tam na delší časový úsek, ať máte možnost vidět vše lépe. Turistika „Poznej zemi z okna autobusu“ totiž celkový dojem ze země kazí a z takového výletu nelze mít stoprocentní radost. Ovšem to, co bylo za okny našeho autobusu, za návštěvu opravdu stojí. V. Řehulková, 4.C