Civilizace – Dobrá zpráva o konci světa

Aula Slezské univerzity přivítala v úterý 19. 9. režiséra, cestovatele a moderátora Petra Horkého, který byl prvním hostem 5. ročníku přednáškového cyklu Moderní výzvy lidstva

Úvodní přednáška v novém školním roce začala poněkud netradičně, a sice projekcí dokumentárního filmu Civilizace – Dobrá zpráva o konci světa, jejž natočil Petr Horký ve spolupráci s egyptologem Miroslavem Bártou. Název filmu se zároveň stal tématem přednášky.

V následné debatě po zhlédnutí dokumentu publikum spolu s autorem uvažovalo, jakým způsobem můžeme na proměny světa poslední doby reagovat. Co potřebuje civilizace k tomu, aby přežila, a co naopak v dějinách vedlo starověké civilizace k zániku. Film i debata se tak dotkly otázky leadershipu, přesněji nedostatku dobrých lídrů v politickém světě současnosti, neboť „kdo vede kmen, má odpovědnost za celý svět.“ Dále důležitosti společných hodnot, nutnosti šetřit zdroje, protože podle historických zkušeností civilizace funguje, dokud má dost zdrojů, aby kryla svou spotřebu. Film poukázal na dvojznačnost vymožeností civilizace myšlenkou, že „co civilizaci přivedlo na vrchol, to ji stáhne ke dnu.“ Podle tvůrců filmu však můžeme dvojznačně nazírat i na konflikt, který znamená nejen začátek kolapsu, ale i počátek regenerace. Že je pro přežití nutná schopnost adaptace, to zřejmě nikoho nepřekvapí, ve filmu toto téma ilustrovala reportáž z Garbage City v Káhiře.

Bývá dobrým zvykem, že každý host na závěr debaty předá studentům výzvu, tedy apel, myšlenku, která alespoň v některých bude rezonovat, bude je směrovat a formovat do budoucna. Pan Horký naše studenty vyzval k odvaze mít velké sny a velké cíle. Jakkoli mohou tato slova v článku vyznít pateticky, vyplynula zcela přirozeně z tématu přednášky a debaty, stejně jako pobídka vytvořit si pevný systém hodnot a na jeho základě se rozhodovat. Uzavřel slovy, že je třeba mít neustále na mysli, že cokoli uděláme, má dopad. Dopad má naše digitální stopa na sociálních sítích, dopad má naše činnost i nečinnost.

Konejme tedy s vědomím, že všechno, co (ne)uděláme ve svém bezprostředním okolí, se počítá.

Mgr. Marie Kotzurová