Celá tato třídenní akce začala na nádraží v Opavě – 12. 6. 2023.
Je až k neuvěření, že jsme se dokázali spolu dohodnout, kam pojedeme. Po několika změnách míst, termínů a přemlouvání některých jedinců, jsme se dostali v úctyhodném počtu až do Ostravice na chatu, která byla mimochodem i s bazénem a to jen pro nás.
Hned v pondělí odpoledne jsme se přesunuli asi 300 m od chaty do Opičárny (lanového parku). Dlouhá instruktáž sice nebyla úplně zábavná, ale takové věci jsou třeba. Do lanového bludiště v korunách stromů se s námi vypravil i pan Wiltsch, paní Kozlovou do výšek nikdo nepřemluvil. Nakonec se však zhostila práce fotografa a pár skvělých kousků na nástěnku bylo na světě.
Den se se dnem sešel a bylo tu úterý, čas zdolat Lysou horu. Bylo nám řečeno, že výstup potrvá zhruba dvě hodiny, samozřejmě po prvních zhruba dvou kilometrech nabyla minimálně polovina třídy dojmu, že dvě hodiny je moc. Opak byl ale pravdou. Původní plán byl vyrazit v deset a obědvat lehce po dvanácté hodině na Lysé. Jenže se vše protáhlo a nahoru jsme se dostali později, než jsme si mysleli. Bylo to celkem náročné, ale na chatu jsme se dostali všichni v pořádku.
A blížíme se do finále. Je tu středa, což znamená otestovat, kdo se zvládne neutopit a sjet celou „velice divokou“ řeku Opavu na raftech a kánoích. Před vyplutím se zjistilo, že jedna kánoe chybí a muselo se rozhodnout, kdo popluje místo na kánoi na raftu – raft není tak akční, takže o něj nebyl takový zájem. Naštěstí se vše vyřešilo a my mohli vyplout. Někoho nejvíce bavil sjezd jezu a pro někoho bylo největší zábavou vést na lodích souboj. A kdyby vám někdo o nějakém říkal, tak skončil remízou.
Třída 4.A se dostala bez jakýchkoli ztrát na životech zpět do Opavy.
E. Holíková (4. A)