Je již na Mendláku zvykem, že žáci třetích ročníků vyjíždějí na krátkou exkurzi do Lipnice nad Sázavou, známou jako působiště legendárního spisovatele Jaroslava Haška. A to byl důvod, proč jsme 25. září za časných ranních hodin vyrazili z Opavy.
Cesta proběhla poměrně hladce, což bylo jistě způsobeno ospalostí všech zúčastněných. Před příjezdem do Lipnice nás ovšem čekala ještě návštěva Kutné Hory. Zde jsme si prošli historické jádro města a následně sestoupili do podzemí, do kutnohorských stříbrných dolů, které měly v historii Českého království velký význam. „Tam dole“ panovala zima a vlhkost, podtrhnutá ještě nevelkými chodbami-jak na výšku, tak i na šířku. O to raději jsme byli venku zpět na denním světle. A aby oněch ponurých prostor nebylo málo, tak následovala návštěva kostnice v Sedlci. Zde jsme zjistili např.jak se pozná rozdíl mezi lebkou ženy a muže nebo jestli dotyčný člověk zemřel v mladém, či starém věku. Po této morbidní vložce jsme se mohli konečně vydat k cíli naší cesty, do Lipnice. Zde jsme byli ubytováni v malebném hotelu Česká koruna, který patří potomkům Jaroslava Haška, kde nás čekala vynikající večeře a zasloužený spánek.
Další den jsme se autobusem vydali směrem k Číhošti. Tato nenápadná obec je známa tím, že se na poli nedaleko od ní nachází geometrický střed České republiky a také svým kostelem. Zde se na začátku padesátých let minulého století, během tuhé komunistické totality, odehrál incident známý jako Číhošťský zázrak. Během mše se v kostele zakýval křížek a místního faráře Josefa Toufara později StBáci praktici umlátili k smrti…
Poté jsme se vrátili zpět do nejbližšího okolí Lipnice. Prošli jsme si Lipnický hrad, z jehož věží byl nádherný výhled na okolní krajinu. Poté následovala lesní procházka k Památníku národního odposlechu a návštěva Muzea Jaroslava Haška, ve kterém nás prováděl Haškův pravnuk. Svou „pouť“ jsme symbolicky skončili na místním hřbitově, kde jsme si prohlédli Haškův hrob. Opět následovala večeře a po ní společenský program, hra Riskuj!. Nakonec nás čekala jen zábava na pokojích a ne příliš dlouhý spánek.
Poslední den naší výpravy jsme navštívili Havlíčkovu Borovou, místo odkud pochází jeden z našich největších spisovatelů-Karel Havlíček Borovský. Čekal nás zde velice obsáhlý, ale zajímavý výklad. Po něm jsme se přesunuli na Zelenou Horu, kde se nachází poutní barokní kostel Jana Nepomuckého, který je zapsán do seznamu UNESCO. Pak již zbýval jen návrat domů.
Celý výlet byl jedním úžasným zážitkem, na který budeme ještě dlouho vzpomínat.
autor příspěvku: Šimon Plaskura, 3.B