Terezín - město mnoha podob

Terezín má mnoho podob - pevnost založená císařem Josefem II. a pojmenovaná na počest jeho matky Marie Terezie; za protektorátu židovské ghetto, odkud odjížděly transporty na východ...

S jeho pohnutou historií zaměřenou především na období holocaustu se během třídenní vzdělávací exkurze ve dnech 18. - 20. listopadu 2025 seznámilo 39 našich maturantů převážně ze 4.D a 4.B, včetně tří zájemců ze 4.C.

Program zajišťuje Památník Terezín a jako každoročně byl pestrý, nabitý informacemi i emocemi. Naši studenti si s průvodci prošli město a důležitá místa spojená s utrpením jeho židovských obyvatel. Navštívili Muzeum ghetta a i Malou pevnost – bývalou věznici. Měli možnost aktivně se zapojit ve workshopech Nacistická propaganda a Láska v ghettu. Emotivním zážitkem bylo i společné zhlédnutí filmu Vyšší princip v půdním divadle Magdeburských kasáren a následná debata. Nezapomenutelným zážitkem dalšího večera byla prohlídka podzemního systému chodeb. Třídenní program završila online beseda s paní Zuzanou Peterovou, pamětnicí 2. generace, jejíž vzpomínky na dětství i pohled na život byly inspirující pro všechny přítomné.

Děkujeme Památníku Terezín za excelentní program i za příspěvek na dopravu, který je hrazen z grantového programu „Podpora paměťových agend“.

A jak exkurzi hodnotí samotní studenti? Během sedmihodinové cesty domů odpovídali na 4 otázky:

Co Tě překvapilo, oslovilo, na co nezapomeneš?

Fascinovala mě architektura města, nikdy nezapomenu na rady od paní Zuzany Peterové. Oslovili mě milí průvodci.

Celkově celý Terezín, jak architektura, tak hlavně vidět naživo, kde a jak lidé museli žít.

Nezapomenu, v jakých otřesných podmínkách zde Židé museli existovat.

Nezapomenu na pocit, když jsem měla šanci na vlastní oči vidět, v jakých podmínkách tam museli žít. Taky nezapomenu na cestu v podzemí poslepu.

Překvapilo mě, v jakých podmínkách žili, co každodenně zažívali. Nezapomenu obrázek vyhublého muže, kterého po konci války osvobodili z tábora. Oslovil mě propracovaný obranný systém Terezína – hlavně vodní příkop a tvar města.

Nezapomenu, jaké byly podmínky židovské cely v Malé pevnosti.

Portréty esesáků, z jejichž očí vyzařovala tak šílená krutost a zlost.

Strašně (rozuměj velmi:-) na mě zapůsobila paní Zuzana Peterová a taky workshop Láska v ghettu.

Nezapomenu na malinkaté místnosti a podmínky pro vězně.

Nejvíce mě oslovily všechny prohlídky pevnosti, obzvlášť večerní prohlídka podzemí, a především výklad průvodce na jejím počátku. Pevnost je architektonicky velmi zajímavá.

Když jsme procházeli poslepu katakombami, drželi se za ruce a věřili si navzájem.

… silné postřehy provázané s profesionálním výkladem a erudicí všech průvodců.

Překvapilo mě, že i přes veškeré útrapy si zachovali víru a tradice.

Celý tento zážitek je nezapomenutelný – z každé aktivity si něco pamatuju – hrozné zacházení, přednášku paní Peterové, workshopy…

Co v programu Tě nejvíce zaujalo?

Tvorba židovských obyvatel ghetta – básně, obrazy… Z každého díla vyzařoval neskutečný smutek, zbídačené tváře a pocity.

Workshopy Nacistická propaganda a Láska v ghettu – profesionálně připravené programy s velmi obohacující náplní.

Prohlídka podzemí – nadšený průvodce, rozhovor s paní pamětnicí – silný osobní zážitek.

Katakomby, workshopy Láska v ghettu a Nacistická propaganda, beseda s pamětnicí.

Beseda s pamětnicí – osobní zkušenosti mi dají vždy nejvíc.

Exkurze v Malé pevnosti – bylo to pro mě nejvíce emotivní, vnímala jsem tu krutost.

Malá pevnost – vidět a slyšet hrůzy, co se tam děly.

Malá pevnost – silné emoce, mohutnost stavby.

Malá pevnost – prostory, historie, zajímavosti.

Malá pevnost a pamětnice paní Zuzana Peterová, prohlídka podzemí taky top – velmi zábavný průvodce. Celý program byl ale opravdu úžasný – klobouk dolů.

Jaké emoce / dojmy v Tobě exkurze vyvolala?

Velmi silný zážitek, byla jsem smutná, dojatá a dozvěděla jsem se spoustu věcí.

Cítil jsem úzkost, smutek, zlost, soucit…

Hodně silný zážitek, hodně emocí, smích, šok, překvapení – zůstal jsem beze slov.

Byl jsem v Osvětimi před nějakou dobou, takže jsem šel do exkurze s tím, že už jsem viděl to „nejvíc“, co je. Nyní můžu říct, že jsem výlet hluboce podcenil. Stále jsem byl v úžasu, ke všemu měl respekt.

Největší emoce ve mně vyvolala exkurze v Malé pevnosti; cítila jsem obrovský smutek, nepochopení, bezmoc a vyvolalo to ve mně spoustu otázek.

Smutek, ale také radost z optimismu paní pamětnice …, údiv a vděčnost za to, co mám a co můžu.

Silný emotivní zážitek, začala mě více zajímat tematika 2. sv. války.

Velmi silný zážitek, který je potřeba zažít, abychom si vážili dnešní doby.

Silný zážitek, psychicky celkem náročné; strach, smutek, zděšení, zároveň obdiv k těm, co si tím prošli a zvládli se s tím nějak vypořádat a teď předávají zkušenosti dál.

Vyvolalo to ve mně pocit velké zodpovědnosti naší generace za to, co se bude dít dále a jak se bude svět vyvíjet.

Zhodnoť exkurzi několika vlastními slovy.

Silně emotivní a zdrcující zároveň.

Určitě mi hodně dala – jak informace, tak zážitek.

Exkurze byla plná nových informací a silných okamžiků.

Dojemná, nabitá informacemi, poučná, odstrašující – jsem rád, že jsem jel.

Velmi naučná, obohacující, až tady jsem uvěřila všem těm hrozným věcem, co se dějí.

Mezi silnými pocity hrůzy a smutku, vyzařujícími z nejrůznějších koutů města, nechyběl jistý pocit sounáležitosti s mnohými oběťmi.

Smutná, obohacující, zajímavá, přínosná, plná zamyšlení a nových otázek.

Neskutečné, oči otevírající, zajímavé.

Přišlo mi to velmi přínosné a otevřelo mi to oči, že máme být vděční za to, jak dobře se máme.

Velice obohacující, každý by to měl v životě vidět.