Zavzpomínejte s námi na Erasmus ve Slovinsku

Od návratu ze Slovinska uběhl už nějaký čas, ale stále vzpomínáme na šest krásných dní, které jsme v této malé a malebné zemi prožily. Ponořte se s námi do vzpomínek.

Kdybych měla zmínit jednu věc, na kterou budu vzpomínat, byla by to určitě úžasná krajina kolem nás. Vipava leží ve Vipavském údolí, které je zároveň vyhlášenou vinařskou oblastí. Městečko je obklopeno ze všech stran strmými kopci; pro nás narozené v rovinaté Opavě je to nezvyklý pohled. Druhá vzpomínka se určité bude týkat nezapomenutelné návštěvy u Lipicánů, jedinečnému koňskému plemenu známému po celém světě. Lipicánské plemeno bylo vyšlechtěno z šesti hřebců a my jsme s hrdostí zaznamenaly, že dva z nich pochází z Kladrubského hřebčína. Setkání s ušlechtilými zvířaty nás přimělo na chvíli zastavit a zpomalit. Sněhobílí bělouši nás doslova nabili energií.

Petra Moravcová

 

Druhý říjnový týden se do městečka Vipava ve Slovinsku vypravily skupiny portugalských, španělských, českých, lotyšských a italských studentů zapojené do mezinárodní spolupráce v projektu Erasmus. Myslím, že v projektu Erasmus nejde ani tak o program, jako o lidi, se kterými tento výměnný pobyt strávíte. My měly jsme to štěstí, že Slovinci byli vstřícní, přátelští, pohostinní a otevření všemu novému. Díky spontánní slovinské povaze nebyl problém vidět tři hodiny vzdálený Bled, následně se přesunout do jeskyně, ze které jsme vzápětí navštívily starou babičku. Z vinice v údolí se ocitnout až na nejvyšším kopci apod. Školní program nám ukázal hlavní město Lublaň a malebné slovinské pobřeží. Poslední den jsme se všichni snažili připravit tradiční slovinskou kuchyni, to ale nedoporučuji. Celkově se nám potvrdil podtitul celého projektu, tím je T.E.A.M. tedy, Together Everyone Achieves More.

Tereza Pchálková

Než jsme odjeli do Slovinska, raději jsem si od toho nic neslibovala. Nedívala jsem se na obrázky krásné slovinské krajiny ani jsem nezjišťovala jak se řekne „Dobrý den“. Nechala jsem se jednoduše překvapit. A taky jsem pořádně překvapená byla. Slovinci jsou nám blíž, než bychom si vůbec představovali. (Jen s tím rozdílem, že jsou více věřící.) Tušili byste, že práva, kaštan nebo ježek se řekne ve slovinštině stejně jako v češtině? Bydlet v horách, mít školu v horách a trávit celý týden převážně v horách byl splněný sen. A všechno je tak blízko. Za jeden den jsme stihli být v hlavním městě i na pobřeží.

Kateŕina Večerková